Bible idiota

Dárek Hugo Chaveze prezidentu Obamovi na nedávném
summitu amerických států – výtisk knihy Eduardo
Galeana „Otevřené žíly Latinské Ameriky“ – přinesl vlnu dotazů, proč je kolem
toho takový rozruch. Bible idiota

Před deseti let jsem spolu se dvěma spoluautory mé knihy „Příručka
perfektního latinskoamerického idiota“ věnoval celou kapitolu vyvrácení
historických a ideologických omylů obsažených v Galeanově pojednání, které
jsme pojmenovali „bible idiota“. Všechno, co se na západní polokouli odehrálo
od chvíle, kdy se kniha v roce 1971 objevila na pultech, je v rozporu
s Galeanovými argumenty a předpověďmi. Protože se ale zdá, že Chavez knize
vdechnul nový život a severoameričtí novináři mě zahrnují spoustou otázek,
znovu se vrátím k vysvětlení.

Autor tvrdí, že vztahy mezi Latinskou Amerikou a bohatými státy byly tak
škodlivé, že „všechno…se vždy přeměnilo v evropský – a později v severoamerický
– kapitál.“ Ve skutečnosti se mnoho let z tohoto vztahu vyvíjel přesný
opak – latinskoamerický kapitál. Jen v posledních sedmi letech Latinské
Americe přinesl čistý kapitálový příliv ve výši 300 miliard dolarů. Jinými
slovy, mnohem více kapitálu do oblasti přiteklo, nežli z ní odešlo.

Kniha ostře kritizuje mezinárodní dělbu práce, při které „se některé země
specializují na výhry a jiné na prohry“. Tato dělba práce se na západní
polokouli nezměnila – země Latinské Ameriky stále vyvážejí komodity – a přeci v posledních
šesti letech zde došlo ke snížení chudoby mezi zhruba jednou třetinou populace,
z bezmála poloviny. To znamená, že 40 milionů lidí bylo pozvednuto
z tohoto nepříjemného stavu, kterým chudoba je. To ani nezmiňuji dalších
400 milionů lidí v jiných „prohrávajících“ národech ve světě, kteří byli
v posledních několika desetiletích taktéž vytaženi z chudoby.

Autor poučuje, že „ suroviny a potraviny jsou určeny pro bohaté země, které
mají z jejich spotřeby větší užitek než Latinská Amerika z jejich
produkce.“ Lituji amigo, ale historie této dekády ukazuje, že Latinská Amerika
nesmírně vydělala na exportu do ciziny – region má po mnoho let přebytek
běžného účtu. Bohaté země jsou tak „otrávené“ ze všech těch věcí, kterými je
zaplavují chudé země v podobě svého exportu, že žádají své vlády, aby je
„chránily“ ve jménu spravedlivého obchodu. Klauzule „kupujte americké výrobky“
v americkým Kongresem nedávno schváleném balíčku fiskálních stimulů je
toho jasným příkladem. Obchodní deficit USA vloni dosáhl více než 800 miliard
dolarů. Pokud se budu držet Galeanovy hemofilické paralely, pak chudí vysávají
krev z žil těch bohatých.

V knize se tvrdí, že během let se „nekonečný řetězec závislosti
nekonečně prodloužil“. Dnes ale platí, že bohatí jsou závislí na chudých. Proto
Číňané drží jeden bilion dolarů v amerických státních dluhopisech!
Lamentování dále pokračuje: „blaho našich vyšších tříd…je prokletím lidových
mas odsouzených k existenci soumarů“. Jednou z mála zemí, kde toto
prokletí platí, je autorova milovaná Kuba, kde pracovník nemůže být placen
přímo zahraniční společností, která ho nebo ji zaměstnává; ale peníze jdou
státu, který dále vyplatí pracovníkovi jednu desetinu platu –
v nesměnitelné místní měně.

Galeanovy počty jsou velmi zábavné. Uvádí, že průměrný příjem amerických
občanů je „sedmkrát vyšší než v Latinské Americe a roste desetkrát
rychleji“. Tento rozdíl se ve skutečnosti zmenšil, milý soudruhu. Mnoho
„chudých“ zemí pocítilo v současnosti fakt, že se příjmový rozdíl  mezi jejich zemí a USA dramaticky snížil.
V Thajsku a Indonésii je to téměř o polovinu v posledních třech
desetiletích.

Malthusiánské předpovědi, které kniha obsahuje, vzbuzují stejně málo
soucitu, jako její předpovědi ekonomické. Přelidněnost, trvá na svém Galeano,
bude znamenat, že „v roce 2000 bude na světě 650 milionů Latinoameričanů“,
z čehož vyplývá, že celý region bude trpět hladem. V roce 2000 byla
populace regionu o 30 procent menší, než autor předpovídal.

Aby vše završil, Chavezova literární Múza říká, že „čím více svobody se
povolí v oblasti obchodu, tím více vězení se bude muset postavit pro ty,
kteří budou obchodem trpět“. Skutečnost je taková, že větší (i když stále ne
dostatečná) ekonomická svoboda v době globalizace vedla k rostoucí
prosperitě v rozvojových zemích. V tomto desetiletí bylo tempo růstu
na osobu čtyřikrát vyšší v zemích rozvojových nežli v zemích
bohatých.

Dal bych cokoli, abych mohl být muškou na stěně ve chvíli, kdy si prezident
Obama nalistuje první stranu bible idiota.

22. dubna 2009

Alvaro Vargas Llosa

z originálu The Idiot’s Bible preložila pre
INESS Ester Ďuranová

INESS is an independent, non-governmental and non-political civic association. All of our activities are financed by grants, 2% tax allocation, own activities and donations from individuals and legal entities. Thus, our operation, scope and quality of outputs, largely depends on your generosity.
Our
awards
Zlatý klinec Nadácia Orange Templeton Freedom Award Dorian & Antony Fisher Venture Grants Golden Umbrella Think Tanks Awards